Nejslavnější exponáty České republiky poprvé vystaveny společně v Praze

4.8.2014

Nejslavnější exponáty České republiky poprvé vystaveny společně v Praze Tisková zpráva k otevření výstavy Unikáty zemských muzeí v Nové budově Národního muzea

Nová budova Národního muzea se na měsíc stala domovem tří největších klenotů českých muzejních sbírek - Věstonické venuše, hlavy Kelta ze Mšeckých Žehrovic i vzácných meteoritů z Opavy-Kylešovic. Unikátní exponáty světového významu, které zřídkakdy opouštějí trezory, se představí poprvé v historii společně v Praze na výstavě   s názvem Unikáty zemských muzeí. Jedinečnou příležitost zhlédnout tyto tři vzácné předměty pohromadě mají Pražané a návštěvníci Prahy od 5. do 27. srpna 2014. Výjimečnou událost slaví Národní muzeum i speciálním zvýhodněným prázdninovým vstupným. Kupon s 20% slevou je ke stažení ve formátu pdf na webových stránkách Národního muzea www.nm.cz. Vytištěný nebo v mobilním zařízení stažený kupon stačí ukázat na pokladně Nové budovy Národního muzea. Zvýhodněná cena zahrnuje vstupné na všechny výstavy, které zde probíhají.

Putovní výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice, kterým tři zemská muzea slaví kulaté výročí své existence. Po první zastávce v Opavě přináší výstava nejvzácnější předměty českých muzejních sbírek i do Prahy na půdu Národního muzea. Ikony českého muzejnictví jsou takto společně prezentovány v Národním muzeu vůbec poprvé v jeho historii, většinu času jsou uloženy v ochranných trezorech nebo depozitářích.

 

Tajemná hlava Kelta

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze sedmi nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea. Kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy, kterou České republice závidí celý svět. Její nález byl dílem čiré náhody. Přispěl k němu pokus o krádež - v roce 1943 se neznámý zloděj rozhodl krást písek v malé pískovně pana Josefa Šlajchrta v Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku, ale po jeho zásahu se část povrchu propadla. Majitel pískovny později téhož dne objevil pod utrženou ornicí slavnou hlavu, rozlomenou na pět kusů. Dodnes vědci přesně neurčili, k jakému účelu sloužila, a tak jí i po více než 2000 letech obestírá stín tajemství.  

„Povedlo se téměř neuvěřitelné, zorganizovat putovní výstavu tří nejslavnějších unikátů České republiky. K jejímu uskutečnění byla třeba nejen dohoda všech tří zemských muzeí naší vlasti, ale též organizace mimořádných bezpečnostních opatření. Výsledek však bezpochyby stojí za to a věřím, že se nám podařilo připravit obyvatelům i návštěvníkům Prahy milé letní překvapení. Doufám, že se přijdou podívat, jelikož mohu garantovat, že tyto tři hvězdy muzejního nebe nejbližších 100 let již společně nespatří,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš

 

Věstonická venuše – archeologická celebrita na výstavě v Národním muzeu

Rozsáhlé sbírky Moravského zemského muzea jsou na výstavě zastoupeny jednou z nejvzácnějších plastik na světě - Věstonickou venuší. Pouze 11 cm vysokou sošku nahé ženy nalezl tým známého archeologa Karla Absolona r. 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště. Je fascinujícím dokladem umění tehdejšího člověka – podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě. Věstonickou venuši zapůjčuje její domovské muzeum jen zcela ojediněle.

„Loni byla Věstonická venuše středobodem výstavy Umění doby ledové v Britském muzeu v Londýně. Souhlasili jsme se znovuvystavením venuše i při této vzácné příležitosti oslav dvousetletí muzejnictví, ale zároveň je jasné, že to bude na dlouhou dobu naposled, kdy veřejnost dostane příležitost sošku spatřit. Vedou nás k tomu zejména ohledy ke stavu venuše – je velmi křehká, sestává ze dvou kusů, a proto není možné ji instalovat do stojánku a vlastně ani opakovaně s ní příliš manipulovat. Soška je zde vystavena v otevřené etui, která pro ni byla už krátce po vyzvednutí ze země vyrobena.  A tak je též tento obal velmi zajímavým metamuzeálním prvkem instalace,“ upřesňuje generální ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner. Po skončení výstavy v Praze pak poputují unikáty do Brna, kde se na ně mohou zájemci těšit od 5. září.

Slezské zemské muzeum přispělo na výstavu svým unikátem - meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích, které je staré přibližně 18 tisíc let. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže. V Opavě zaznamenala výstava velký úspěch.

Zájem předčil všechna naše očekávání – tři prehistorické skvosty u nás vidělo za tři červencové týdny téměř 11 tisíc lidí – to je víc než třetina roční návštěvnosti Historické výstavní budovy. Unikáty navíc připoutaly pozornost i k naší nové stálé expozici Slezsko a také k  výstavě Země a její muzeum, zaznamenali jsme na ně spoustu nadšených ohlasů. Jednoznačně se tak naplňuje záměr, se kterým jsme s našimi partnery tento projekt připravovali – upozornit na význam, tradici a historii celého našeho muzejnictví,“ poznamenává ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.

 

Oslavy 200 let muzejnictví v České republice

Výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice. Tři největší a nejstarší zemská muzea České republiky - Slezské zemské muzeum, Moravské zemské muzeum a Národní muzeum společně oslaví v průběhu následujících pěti let dvě století své existence. Více informací naleznete na adrese www.200letmuzejnictvi.cz

sekce: Pro média   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Fotografie k článku

Instalace hlavy Kelta

Instalace hlavy Kelta

Předměty následovali nedočkavě i zástupci médií

Předměty následovali nedočkavě i zástupci médií

Instalace Věstonické venuše

Instalace Věstonické venuše

Výstava byla zahájena za přítomnosti gen. ředitele MZM M. Reissnera, gen. ředitele NM M. Lukeše a ředitele SZM A. Šimčíka (zleva)

Výstava byla zahájena za přítomnosti gen. ředitele MZM M. Reissnera, gen. ředitele NM M. Lukeše a ředitele SZM A. Šimčíka (zleva)

Související články