Věstonická venuše, hlava Kelta a opavské meteority – Moravské zemské muzeum vystaví unikáty tuzemských sbírek

4.9.2014

Věstonická venuše, hlava Kelta a opavské meteority – Moravské zemské muzeum vystaví unikáty tuzemských sbírek Tisková zpráva k otevření výstavy Unikáty zemských muzeí v Moravském zemském muzeu v Brně

 

 

 

Výstavní prostor:      Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, přednáškový sál 1. poschodí

Termín konání:         5. – 30. září 2014

Otevírací doba:         mimořádná otevírací doba, otevřeno i v pondělí, ve středu prodloužené otevření až do 20 hodin, po a út: 9 – 15 hod., st: 9 – 20 hod., čt a pá: 9 – 17 hod., so a ne 13 – 18 hod

Vernisáž:                   4. 9. 2014 v 17.00 hod.

 

Tři nejzářivější šperky českých muzeí – Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic a meteority z Opavy-Kylešovic – bude moci veřejnost zhlédnout v Moravském zemském muzeu od 4. do 30. 9. 2014. Vzácné exponáty světového významu se na výstavě nazvané Unikáty zemských muzeí, která je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice prezentují společně poprvé a v horizontu našeho bytí bezpochyby také naposledy. Unikáty na ni vedle Moravského zemského muzea zapůjčilo také pražské Národní muzeum a opavské Slezské zemské muzeum. Brno je posledním městem, kde mohou zájemci jedinečnou výstavu, která v červenci navštívila Opavu a v srpnu Prahu, vidět.

Tři uvedené sbírkové předměty jsou vzhledem ke své nevyčíslitelné hodnotě většinou ukryté v trezorech. Platí to i o „domácí“ Věstonické venuši z Moravského zemského muzea, která klid bankovních sejfů opouští jen velmi výjimečně.

„Loni byla Věstonická venuše středobodem výstavy Umění doby ledové v Britském muzeu
v Londýně. Souhlasili jsme se znovuvystavením venuše i při této vzácné příležitosti oslav dvousetletí muzejnictví, ale zároveň je jasné, že to bude na dlouhou dobu naposledy, kdy veřejnost dostane příležitost ji spatřit. Vedou nás k tomu zejména ohledy na stav venuše – soška je velmi křehká, složená ze dvou kusů a i proto již nadále není možné ji instalovat do stojánku a ani opakovaně s ní příliš manipulovat. Soška tedy bude vystavena v otevřené etui, která pro ni byla už krátce po vyzvednutí ze země v roce 1925 vyrobena.  A tak je též tento obal velmi zajímavým metamuzeálním prvkem instalace,“ upřesňuje generální ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.

Věstonická venuše je jednou z nejvzácnějších plastik na světě. Pouze 11 centimetrů vysokou sošku nahé ženy nalezl tým známého archeologa Karla Absolona v roce 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště. Je fascinujícím dokladem umění tehdejšího člověka – podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.

„I když se o účelu sošky vedou spory, byla pravděpodobně stvořena jako amulet pro ženy při těhotenství, porodu, apod. Jde ale pouze o jedno z mnoha možných vysvětlení“, uvádí kurátor sbírky a vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Martin Oliva. „Jde spíše
o určitý ideál než konkrétní zpodobnění ženy, a to již s ohledem na neosobní ztvárnění hlavy“, uvádí Oliva. „Tučnost je svým způsobem ideál blahobytu, ale nemusí to platit generálně, protože jsou i štíhlé venuše – např. petřkovická, i když ta má zase znak těhotenství.“

I když je Věstonická venuše nejznámějším členem zmíněného trojlístku exponátů, další dva vystavované nálezy jí směle konkurují. Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je jednou z ikon sbírek Národního muzea. Kamenná plastika vznikla před více než dvěma tisíci lety, zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před Kristem a svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami vytvořenými mimo oblast antických civilizací. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy. V roce 1995 dokonce na počest tohoto významného nálezu astronom Miloš Tichý pojmenoval jednu z planetek naší sluneční soustavy Mšecké Žehrovice.

Slezské zemské muzeum přispělo na jedinečnou výstavu svým klenotem – meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích, které je staré přibližně 18 000 let. Vesmírné kameny tehdejší obyvatelé sídliště sesbírali a vytvořili tak nejstarší známou sbírku meteoritů na světě. „Podle metalograficky doložených změn v materiálu meteoritů je sekundárně vystavili teplu – nejspíše si jimi obložili své ohniště. Tak je na počátku minulého století náhodou objevili dělníci,“ poznamenává ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem pochlubit nemůže.

Zájem o Unikáty v  Opavě předčil očekávání organizátorů – tři prehistorické skvosty vidělo za tři červencové týdny v Historické výstavní budově téměř 11 tisíc lidí. „Připoutaly pozornost i k naší nové dynamické expozici Slezsko a k jubilejní zemské výstavě Země a její muzeum, zaznamenali jsme na ně spoustu nadšených ohlasů. Velkým překvapením pro návštěvníky se stala i samotná instalace, zejména díky speciální „neviditelné“ klenotnici, která určitě překvapí i v Brně,“ dodává ředitel nejstarší muzejní instituce v zemi Antonín Šimčík. „Mimořádný ohlas měla výstava také v Praze a věřím, že stejně úspěšné bude její poslední – třetí zastavení v Brně. Jednoznačně se tak naplňuje záměr, se kterým jsme s našimi partnery tento projekt připravovali – upozornit veřejnost na význam, tradici a historii celého našeho muzejnictví a zahájit tak společný projekt Strážci paměti.“

Projekt Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice, jehož součástí je i jedinečná výstava nejvzácnějších tuzemských archeologických nálezů Unikáty zemských muzeí, se snaží upozornit na významná jubilea tří největších a nejstarších muzeí. Jako první letos 200 let své činnosti slaví opavské Slezské zemské muzeum. Moravské zemské muzeum a Národní  muzeum ho budou následovat v příštích pěti letech. Projekt společných oslav zahrnující řadu výstav a doprovodných programů má ambici veřejnosti přiblížit tradici, historii a význam paměťových institucí, které jsou nezastupitelné pro uchování a prezentaci kulturního dědictví.

Více informací naleznete na adrese www.200letmuzejnictvi.cz/ 

 

Moravské zemské muzeum také připravilo pro brněnskou expozici řadu překvapení. Každý tisící návštěvník obdrží pamětní minci s Věstonickou venuší a každý desetitisící pak VIP kartu pro vstup do všech objektů MZM na dva roky pro dvě osoby.

Připravena je také soutěž na Facebooku o 50 volných vstupenek (spuštění od 5. září 2014).

MZM při této příležitosti připravilo mimořádně i komentované prohlídky Doc. Martina Olivy a dalších odborníků z Ústavu Anthropos, a to ve středu 10. a 17. září a poslední výstavní den, v úterý 30. září, kdy bude mimořádně otevřeno do 20 hodin. Přednášky začínají vždy od 18 hodin.

Pokud si návštěvník výstavy unikátů uschová vstupenku, bude mít s touto vstupenkou do konce září i vstup zdarma na výstavu „Boskovický poklad“, který bude k vidění od 19. 9. 2014 také v Dietrichsteinském paláci.

 

Kontakty pro média: 

Moravské zemské muzeum - Mgr. Eva Pánková, epankova@mzm.cz, +420 606 738 098, +420 533 435 273

Národní muzeum - Mgr. Tereza Petáková, Oddělení vnějších vztahů, tel.: +420 224 497 352
mobil: +420 724 412 255, e-mail: tereza_petakova@nm.cz 

Slezské zemské muzeum - Pavla Dluhoschová, manažerka pro média, Tel./Fax: +420 553 622 999, mobil +420 606 634 438, e-mail: dluhoschova@szm.cz

sekce: Pro média   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články