Geologicko-paleontologické oddělení - prezentace odborných oddělení

Termín konání: 11.1.2017 - 5.2.2017

Geologicko-paleontologické oddělení - prezentace odborných oddělení Součástí roku oslav 200. výročí Moravského zemského muzea je mimo dalších aktivit i série výstav, během níž se vždy na jeden měsíc představí všechna odborná oddělení, jejich TOP sbírkové předměty, osobnosti, dějinné okamžiky, vědecké úspěchy.

Paleontologická sbírka Moravského zemského muzea obsahuje více než 250 000 zkamenělin z více než 1000 českých a moravských lokalit a z více než 850 zahraničních lokalit. Obsahuje fosilie z dnes již zaniklých lokalit, které jsou tedy jediným hmotným dokladem jejich existence. Významnou  a hodnotnou částí sbírky je typový a figurovaný materiál (holotypy). Kromě paleontologického a geologického materiálu oddělení spravuje významný fotoarchív, mapový archív a především vzácnou kolekci paleontologických rekonstrukcí akademického malíře Z. Buriana zakoupenou v roce 1975, jedinečný je také soubor historických litografických výukových tabulí německého profesora Carla Alfreda von Zittela z roku 1879.

Z historického hlediska se paleontologická sbírka ještě v době působení kustoda Albina Heinricha skládala jen z ojedinělých zkamenělin. Starší jsou pouze dva vzorky ze sbírek starohraběte Františka Huga Salma a Karla Liechtensteina. Albin Heinrich ve svém prvním průvodci z roku 1853 popisuje z  Brna a okolí kosti a zuby čtvrtohorních velkých savců - mamutů, jeskynních medvědů, nosorožců. Henrich také objevil během terénních výzkumů nejstarší holotyp, který geologicko-paleontologické oddělení spravuje. Je to exemplář velmi zvláštní ryby příbuzný dnešní klunatce. Rybka byla popsána a po Henrichovi pojmenována jako Amphisile heinrichi. Dnes tyto ryby žijí v Indickém oceánu a jejich zkameněliny jsou důkazem propojenosti třetihorního moře na Moravě s tímto světovým oceánem. Tento exemplář je tedy „zlatým vejcem“ sbírky, a to z hlediska historického i vědeckého.

První větší kolekce zkamenělin pochází z roku 1850 od lékaře Josefa Meliona, k nejpůsobivějším sbírkám patří otisky rostlin a měkkýšů z kulmských břidlic v okolí Bruntálu, kde dlouhou dobu působil i jako balneolog. Za základ paleontologické sbírky Františkova muzea však lze pokládat až rozsáhlou kolekci dalšího lékaře - Ferdinanda Katholitzkého, kterou muzeum koupilo v roce 1889. Katholitzkého sbírka byla v podstatě i základem první expozice. Díky této akvizici se do sbírek dostaly zkameněliny z oblasti Barrandienu a z významných evropských lokalit jako jsou Holzmaden, Gerolstein, Eifel, Monte Bolca, alpského triasu.

Další přírůstky úzce souvisely s geologickými a paleontologickými výzkumy konce 19. a počátku 20. století. V tomto období je Františkovo muzeum spojeno se jmény Jaroslav Jiljí Jahn, Anton Rzehak, Alexander Makowsky a Vladimír Procházka. V roce 1903 geolog Jaroslav Jiljí Jahn iniciuje založení Komise na přírodovědný výzkum Moravy a Slezska v Brně. Díky komisi se začaly systematicky dokumentovat jednotlivé lokality a byly získávány významné kolekce zkamenělin. V roce 1908 je novým kustodem přírodovědných sbírek jmenován Dr. Karel Absolon. Dalšími významnými osobnostmi v dějinách oddělení jsou Dr. Vladimír Procházka, který vytvořil rozsáhlou sbírku třetihorních zkamenělin z oblasti karpatské předhlubně, po první světové válce a vzniku Československé republiky to byl Dr. Zdeněk Jaroš, který se odborně zapsal jak v mineralogii tak i paleontologii. V roce 1937 oddělení získává darem rozsáhlou a cennou geologickou knihovnu montanisty Karla Augusta Redlicha obsahující významnou odbornou literaturu z celé bývalé monarchie. Významným spolupracovníkem se stal geolog Dr. Karel Zapletal, který odborně reinstaloval dosavadní expozici. Následující přednostové oddělení jsou Dr. František Zvejška, Dr. Miloslav Pokorný (1950) a Dr. Rudolf Musil, který zasvětil svoje výzkumy pleistocenním obratlovcům v oblasti Moravského krasu nebo Stránské skále. V roce 1976 se vedoucí oddělení stává Dr. Jiřina Uhrová, která se věnovala studiu karbonských sedimentů rosicko-oslavanské pánve, od roku 1990 pak Dr. Jaroslav Říha, jenž se specializoval především na studium ostrakodů. Od roku 1997 oddělení vede RNDr. Růžena Gregorová PhD.

Exponáty ve výstavě:
• Nejstarší holotyp ze sbírek geologicko-paleontologického oddělení  Amphisyle heinrichii Heckel 1850 
• Otisk kulmské rostliny z kolekce Josefa Meliona (1852).
• Vzácný otisk členovce Anger longirostris z německé lokality Solnhofen (kolekce Katholitzkého, 1889).
• Alpský vápenec s akumulací amonitů (kolekce Katholitzkého, 1889).
• Holotyp plže rodu Levianthia popsaný Alexandrem Makowskym (1884).
• Rukopisné přednášky slavného geologa rakouské monarchie Eduarda Suesse, 
• Havýš Oligolactoria bubiki – druhý nejstarší zástupce havýšovitých na světě.
• Picavus litencicensis, holotyp fosilního rodu datlíčkovitých z lokality Litenčice.

Nad oslavami 200. výročí založení MZM převzal záštitu prezident České republiky Miloš Zeman, ministr kultury ČR Daniel Herman, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, primátor statutárního města Brna Petr Vokřál.

sekce: Výstavy   |   Tisk   |   Poslat akci známému