Historické oddělení - prezentace odborných oddělení

Termín konání: 14.10.2016 - 6.11.2016

Historické oddělení - prezentace odborných oddělení Současné Historické oddělení (tento název nese od roku 1991) patří k nejmladším odborným pracovištím Moravského zemského muzea. Vzniklo v roce 1973, když tehdejší zřizovatel muzea (Jihomoravský Krajský národní výbor) inicioval vytvoření oddělení nejnovějších dějin se zaměřením na dokumentaci nedávné minulosti a současnosti. Od počátku své existence se zabývalo tvorbou sbírkových fondů k historii Moravy v 19. a 20. století. V rámci tzv. dokumentace současnosti však postupně získalo převahu shromažďování materiálů k dějinám domácího a zahraničního odboje za 2. světové války.

„Sbírkový fond, čítající dnes přes 115 000 ks, zahrnuje obrazové sbírky (fotografie, negativy, dobové plakáty a pohlednice), včetně unikátních místopisných, vlastivědných, sociálních a reportážních snímků z moravských lokalit od předních brněnských a moravských fotografů“, představuje sbírku vedoucí Historického oddělení MZM Jan Břečka. „Druhým nejpočetnějším fondem je sbírka písemností, tvořená především pozůstalostmi významných moravských osobností, vzpomínkami pamětníků a jiných dokumentů historických událostí zejména 20. století“, doplňuje Břečka. Ve sbírkách Historického oddělení se dále nachází soubory letáků, novin, časopisů, map, odznaků, řádů a vyznamenání, zbraní, uniforem a výstrojních součástek. V letech 1998 – 2015 byl ve správě oddělení také Památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou.

Pro výstavu vybrali odborníci výhradně trojrozměrné exponáty dokládající pestrost a různorodost sbírkových fondů Historického oddělení. Sbírku palných zbraní zastupují tři kusy: kulovnice s kolečkovým zámkem významného brněnského puškaře Franze Huntzfelda (1711-1777) ze 30.- 40. let 18. století. „Je jedním z nejstarších exemplářů lovecké pušky, kterou pracoviště má“, uvádí Břečka. Francouzská jezdecká křesadlová pistole z 18. století je prezentována jako ukázka precizní práce a výtvarného umu, s jakým výrobce vyzdobil pažbu i hlaveň zbraně rostlinnými a vojenskými motivy. Podstatně mladší je německá samonabíjecí pistole Mauser C 96 ráže 7,63 mm, která byla oblíbená jak během 1., tak i 2. světové války. Vystavený kus je model 712 z roku 1932 s možností střelby v plně automatickém režimu – dávkou.

Chladné zbraně zde reprezentují poměrně vzácný kordík pro důstojníky vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava (jediné vojenské jednotky, kterou nacisté po okupaci českých zemí v březnu 1939 povolili) a německý bodák pro mužstvo letectva (Luftwaffe), obojí z let 2. světové války. Jedna z vitrín dokumentuje sbírky Památníku Bible kralické, který byl dlouhá léta ve správě oddělení - kralický tisk Jednodílky z roku 1613 a literky a jiný typografický materiál dokládají existenci knihtiskařské dílny Jednoty bratrské v Kralicích nad Oslavou a patří k unikátům, které Památník v loňském roce převzalo.

Poslední vitrína zahrnuje krásný exemplář jezdecké přilby pro dragouny rakousko-uherské armády vzor 1905. Spolkový život na Moravě na sklonku 19. století zastupuje střelecký pohár pro stojanové terče z IV. rakouských spolkových střeleb v Brně v roce 1892. Na první pohled obyčejný kapesní nůž se stává unikátním historickým artefaktem po zjištění jména jeho majitele, které je na něm spolu s věnováním vyryto: ve válečném roce 1941 jej jako vánoční dárek obdržel sudetoněmecký politik a nacista Konrad Henlein. V roce svých 70. narozenin (1920) obdržela výrazná osobnost českého dělnického hnutí Josef Hybeš zlaté kapesní hodinky, věnované výborem Čs. strany sociálně demokratické. Daru si příliš dlouho neužil, neboť o rok později tento sociálně demokratický politik a novinář zemřel. Dnes jsou Hybešovy hodinky cenným artefaktem pocházejícím ze sbírek zrušeného Muzea dělnického hnutí.

Soubor tří předmětů, tematicky zaměřených na 1. československý zahraniční odboj 1914-1918, pochází rovněž ze zaniklého muzea – pod názvem Muzeum odboje existovalo od roku 1928 v Brně na Špilberku a v březnu 1939 jej zlikvidovali nacisté. Po válce již obnoveno nebylo a po únoru 1948 už vůbec nepřicházelo do úvahy připomínat legionářskou tradici. Když v únoru 1959 vzniklo Muzeum dělnického hnutí Brněnska, torzovitá část exponátů se dostala do jeho sbírek. Dobře ukryté v zaprášených depozitářích muzejní instituce, prodchnuté komunistickou ideologií, tak paradoxně přetrvaly legionářské památky až do roku 1990, kdy byly společně se všemi sbírkovými fondy zaniklého dělnického muzea převedeny do správy Historického oddělení MZM – návštěvníci uvidí keramickou nádobku, původně určenou pro prsť z bojiště u Zborova, sadu ručně malovaných karet, zhotovených v táboře českých zajatců v Rusku a konečně náramek z kroužku rakouského granátu a ruské mince (dvoukopějky) zhotovený příslušníkem České družiny v Rusku.

sekce: Výstavy   |   Tisk   |   Poslat akci známému